1. Česká Barmanská akademie - barmanské kurzy - Miloš Tretter

Sem tam někdy krátký a lehký, jakoby májový teplý deštíček.

Skvostem mezi plážemi je Playa El Agua, hotely vyšších tříd, čím více hvězdiček, tím vše podstatně lepší a čistější. Dobré je vybrat si předem hotel nebo si nechat doporučit vyzkoušený, to má cenu zlata. Pláže jsou zde bělostné, připomíná mi to kubánské Varadero. Vlastně jsme v Karibiku, Isla Margarita náleží do souostroví Malé Antily, spolu s Isla Cubagua a Isla Coche. Dohromady jsou pro nás venezuelský spolkový stát Neuva Esparta.

Všude se na vás dívají tukani, papoušici ara nebo zelení papoušci amazonští. Zvláštností nevídanou jsou i opičky. Místní si užívají pomalého, pro ně jistě spokojeného života. Žádná denní honička za něčím, polehávají, po ničem se neshánějí, diskutují o všem a všude hluboko do noci. Zdají se být bez starostí, jsou veselí, odevzdaní bezstarostnému životu, plnému hudby, radosti, lásky, spokojenosti s tím, co je. Mají své stálé jistoty, jako třeba levný benzín, necelou korunu za litr díky vrtným věžím, které sají ropu v množství třetího největšího producenta na světě. Jejich staré americké auťáky jsou zde za pár šupů, stejně tak jejich denní užívání. Z našeho pohledu je to ráj na zemi.

Vše je barevné, veselé, klid a jen hudba a radost ze života. Největší město ostrova, Porlamar, kde přistává většina letadel, je trochu živější a má z našeho pohledu nějaký řád. Hotely jsou plné, hlavně jejich bary. Ty nabízejí obrovskou a pro mne novou škálu cocktailů, většinou postavených na místním rumu, který mimochodem vyjde pro našince na méně než sto korun českých. Před plnými stoly místních i klasických dobrot, v kouzelném a voňavém přírodním prostředí si Evropan skutečně připadá jako v ráji. Cítíte se tu svobodně, nemusíte být ostražití, jako to bývá někde jinde. Lidé jsou vstřícní, spíš se chovají jako velké děti.

To se dá také rozpoznat i na místech, kde se mísí domorodci s cizinci. Zajdete na velmi laciné tržiště a nestačíte se divit příznivým cenám, není zde snaha vydělat na někom za každou cenu. Je zde totiž bezcelní zóna pro skoro všechen konzum, počínaje botami, elektronikou, svršky všeho druhu, ale i další zboží. Každý si může vybrat co do kvality, tak i dle výšky svého konta. Jsou jedinci, kteří si tyto trhy vybrali pro nákup perel, které se na ostrově ve velkém lovily. Jejich čas již skončil, ale sláva trvá, formou imitací.

Tento zelený ostrov nabízí i další dny plné úžasných zážitků. Například vodopád Salto Angel (980 m), více než patnáctkrát vyšší než Niagarské vodopády, nebo starobylou španělskou pevnost v hlavním městě Asunciónu. Je také možné vyjet si na nedaleký ostrůvek již mnou zmíněný. Coche je plný plachých papoušků ara a leguánů, kde člověka skoro nepotkáš. Zkrátka, ráj na zemi. Myslím, že nemá cenu psát o samotném moři a koupání v něm.

Když sám velký Kryštof Kolumbus tento ostrov v roce 1498 objevil, ani sám určitě netušil, že sem přilétnou za nějaký čas další lidé s jiným posláním. Dle místních zaručených informací z hotelového baru, ostrov pojmenoval zamilovaný objevitel po své lásce Markétě. Myslím, že nejsem sám, komu tento kousek země přirostl k srdci nejen svojí laskavostí odrážející se ve všem, co jsem mohl prožít a vidět, ale hlavně svým přirozeným způsobem života, který si ostrov žije nezávisle na zbytku světa.

Jsou jiné kousky země, kde je možné se pro něco, stejně jako tady, urputně prát, ale ty mají obrácenou polaritu, hlavně lidé. Asi bloudí v čase. Ráj nemůže být všude a vždycky. Někdy méně znamená více. Tady to platí určitě.

Miloš Tretter