Jakékoli použití či využití obsahu či formy těchto webových stránek, ať již zcela či z části, je bez předchozího písemného souhlasu majitele porušením autorského zákona.

Schönbrunn

Schönbrunnská žluť zdobí tento významný a krásný barokní palác, citlivě umístněný v přilehlém parku v okolí hlavního města spolkové republiky Rakouska.

Tento obrovský palác uschovává v sobě 1.441 místností a je dnes státním majetkem. Jen 42 místností je zpřístupněno veřejnosti za nemalou cenu vstupenky. Ostatní prostory v současnosti slouží jako sídla nejrůznějších organizací, které jsou zde v nájmu.

Je zde Milionový sál s nejdražší výzdobou, která mimo jiné obsahuje indické a perské miniatury v počtu 260 kusů, a to na pergamenu. Velkou galerii dlouhou 43 metrů zdobí mnoho křišťálových lustrů. Je v prvním patře a tady se právě odehrávají oficiální slavnosti. Zrcadlový sál patří rovněž mezi reprezentační prostory paláce. W. Mozart zde políbil jako šestiletý po svém koncertu samu císařovnu. Prostory jsou dodnes zachovány v podobě z roku 1762.

Apartmány císaře Františka Josefa i jeho manželky Alžběty (Sissi) jsou zdánlivě skromné s porovnáním s ostatními prostory, především sály. Paví pokoje, které jsou rovněž v prvním patře, jsou poněkud malé rozměrem, ale jejich fresky s výjevy fantastických ptáků činí tyto místnosti rázem rájem nebo pohádkou.

Porcelánový sál zdobí 213 zlatých kreseb. Kresby jsou zavěšeny v horizontálních řadách, chce to jen nastudovat předem a jste v obraze. Tyto kresby zhotovili sami obyvatelé paláce - manžel císařovny a také jejich společné dcery.

Divadlo umístněné v levém křídle paláce od roku 1747 až dodnes slouží svému účelu. Vídenská komorní opera má zde své sídlo.

Tento barokní palác Schönbrunn a přilehlý park navštěvují ročně miliony turistů. Prodej vstupenek je specificky organizován, ale musím říci, že nejsou zrovna levné.

Tento jedinečný tolik navštěvovaný palác s přilehlým parkem se nachází na místě někdejšího loveckého hrádečku z roku 1569, který vlastnil sám císař Maxmilián II. a později jeho nástupce Rudolf II.

Schöne Brunnen, neboli krásný pramen, objevil při lovu následný císař Matyáš II. a dle historických záznamů hrádeček dostal toto pojmenování. Císař Leopold I. rozhodl o výstavbě paláce, který by se minimálně rovnal Versailles. Nebyl však dostatek peněz na realizaci vypracovaného projektu, takže vše proběhlo ve skromnosti. Dnešní podoba je z období vlády Marie Terezie. Ta se tu se svým manželem cítila velmi dobře a rezidenci v hojnosti využívala spolu se svými dětmi.

Sám malý Velký Napoleon Bonaparte po vítězství nad Rakouskem zde v letech 1806-1809 dvakrát pobyl, jako důkaz zde zůstaly obelisky s orly u vjezdní brány.

Císař pán František Josef se tu narodil, žil a zemřel. V roce 1832 zde zemřel syn Napoleona a Marie Luisy, tak zvaný král Říma. Císař Karel I. - poslední z Habsburků - zde v roce 1918 abdikoval.

Vídenský kongres a Vídenský ples se nedají k sobě přirovnat, ale obě tyto události ovlivňovaly vždy politiku v tehdejší Evropě.

Od průčelí paláce směrem do kopce najdeme Gloriettu, což je terasa s klasickým sloupořadím a obdivuhodným pohledem na samotnou Vídeň.

V roce 1752 zde František Štěpán Lotrinský jako první na světě založil zoo, ale i botanickou zahradu a skleník.

Celý rozsáhlý zámecký park má 1,5 km čtverečního. Jeho jeskyně, fontány a celý prostor je dnes vyhledáván k procházkám a odpočinku nejen turisty, ale i samotnými Vídeňany.

Musela tam vládnout v té době rodinná pohoda, vyrovnanost názorů a láska. Vždyť i počet dětí samotné Marie Terezie je toho důkazem a její podstatná rozhodnutí, vydaná ku prospěchu poddaných, směřovala k podobnému pohledu na svět, kde vládne láska, něha, přátelství, smysl pro povinnost, pracovitost a pořádek. Toto vše vyzařuje také z interiérů paláce Schönbrunn, které jsou z doby této velké ženy. Nábytek, zrcadla, obrazy, fresky, parkety ve vybraných obrazcích, zlacené štuky, tkaniny, vše z doby rokoka - to vše vás zcela vyvede z míry. Jen tempo prohlídky s průvodcem je přímo neúměrné vstřebání té krásy. Asi je to tím, že tato nevšední krása je dnes nabízena pro každého. Není jen pro určitou skupinu lidí, jako to bylo dříve.

I Marie Terezie byla osobně svobodná a tím dávala svobodu jiným. Proto asi je vše v Schönbrunnu v jejím duchu.

Návštěva tohoto skvostu Evropy spojená s návštěvou Vídně není opravdu lehká záležitost a to myslím i fyzicky. Samotnou Vídeň si necháme na příště. Stojí zato.

Miloš Tretter